Maminka vždycky říkala, že problémy se mají řešit, až nastanou. To je velmi rozumný názor a není co proti němu namítnout. Zase ale člověk by měl být připraven na budoucnost, měl by trošku předvídat, nenechávat všechno na poslední chvíli. Být připraven, nebýt zaskočen. Ostatně chodila jsem pár let do skautu, než byl zase zakázaný, a opasek s přezkou Vždy připraven mám schovaný.
Začala střečkovat. Napřed jsem vůbec netušila, co to má znamenat, proč to dělá? Zpočátku střečkovala výhradně v noci a to ještě ne každou noc. Teď to stíhá dvakrát za noc. No a přes den, protože jsem nemocná a placatím se v posteli, to mám v přímém přenosu.
Chtěla jsem z vyděšené neviditelné kočky paní Columbové udělat domácího mazlíčka? Ano.
Daří se to? Ne.
Panebože, víš, že se snažím dělat pro naši neviditelnou kočku paní Columbovou to nejlepší, ale proč na mě nakládáš tolik? Je to potřeba? Napadá mě, proč se mezi nás pleteš?
Když přemýšlím, po čem jsem toužila, když k nám naše děti donesly neviditelnou kočku paní Columbovou, tak to bylo jednoznačně to, aby se stala domácím mazlíčkem. A domácí mazlíček je chlupaté zvířátko, které vás má rádo, o které se staráte a ono se s vámi ťuchmá.
Naše dosud neviditelná kočka se stává kočkou spíše už jen nedotknutelnou, správně nedotýkatelnou. A tady se musím přiznat, jakou mezeru ve vzdělání jsem měla až někdy do dospělosti.
Přemýšlím, jak moc vidím to, co si přeju, aby bylo, a jestli je to realita nebo moje růžové brýle a moje přání. Myslím, že sama sebe nelakuju. Posuďte sami.
Udělali jsme si s manželem po létech jarní prázdniny. A udělali jsme moc dobře. Budeme je každoročně opakovat. Byli jsme v Beskdech. Krása.
Pochopitelně ne neviditelná kočka paní Columbová a dítě. Naše mrňavé vnučky vůbec nevědí, že se u nás v ložnici skrývá kočka. Nejde ji uvidět, tak zatím není důvod je o ní informovat.
