Zima, zima, zima všude je veliká,
všude sníh, všecko led na tři zámky zamyká.

To kdysi zpívala Hana Zagorová. Jsem ráda, že jsem si tu písničku připomněla, protože tak zlé to ještě není. Hned je mi lépe. Venku dnes bylo ráno 5°C, takže řeči mého muže „co máš furt s tou zimou” mají opodstatnění. Není led, není sníh, bude hůř.

Ovšem stále netopíme.

Minulý víkend jsem byla se spolužáky z architektury na prodlouženém víkendu. Teplota v ložnici klesla pod 15°C. Naše neviditelná kočka paní Columbová toho má už plné kecky. Z našich peřin zkušeně skopla protikočkový igelit, což se jí ještě nikdy nepodařilo, a zabořila se do toho teplého, měkkého, všeobjímajícího. Už jí šlo asi o zdraví.

Pavouk Růženka (grammostola rosea) takové možnosti nemá. Teplota pro chov je 23 – 27 °C, vlhkost 65 – 80 %. Ale přečetla jsem si také, že pro zimování je vhodná teplota mezi 10 a 15°C. Takže teplota ještě může klesat a vlastně je vše v pořádku. To mi zase moc velkou radost neudělalo. Nemůžu se Růženkou před manželem ohánět.

A co moje tropické rostliny? Zatím mi to všechno žije. Zatím.

Když jsem byla se spolužáky, byl s paní C. můj muž. Nasypal granule, pohovořil. Tento, opět prodloužený víkend, jsme byli pryč oba. Před odjezdem nasypu plnou misku granulí, paní C. mě nevěřícně sleduje – to jsou Vánoce? Párkrát se přiblíží k misce, protože nechápe, proč tolik štěstí, a pak se na granule vrhne. Jsem si jistá, že je sežere hned první den. Pak hladoví. To ona umí. Vím, že to pro kočky není zdravé. Dalším dvěma kočkám nesypu tak moc, ty si v případě potřeby něco zobnou venku. A hlavně, ty vědí, že se zase vrátíme. Myslím, že paní C. si tím ještě stále není jistá.

Po návratu byla pochopitelně miska na granule prázdná, ale překvapivě byla též prázdná i miska s vodou. Co měla po skrmení granulí dělat? Tak pila.

Aspoň něco. Vždy, když jsme byly u paní doktorky, tak říkala, že je dehydratovaná. Jak donutíte kočku pít? Nijak.

Že by hladem? To vypadá trošku jako týrání.