Panebože, víš, že se snažím dělat pro naši neviditelnou kočku paní Columbovou to nejlepší, ale proč na mě nakládáš tolik? Je to potřeba? Napadá mě, proč se mezi nás pleteš?

K Tobě se doneslo, že paní C. dělá dobře, když jsem s ní, že?

Ano, říkala jsem, že paní C. dělá dobře, když jsem nemocná a jsem s ní v posteli v ložnici. To si sama uvědomuji. Ale také jsem říkala, že se snažím, když mám čas, si za ní chodit do postele číst, i když jsem zdravá. A to já rozhodně neoblibuju denní povalování v posteli. A ani neumím spát po obědě. Přesto víš, že jsem ochotna pro dobro paní C. do té postele přes den jít.

Musíš tedy na mě používat násilí? A takového kalibru? Tys mi nevěřil? Proč? Zklamala jsem Tě někdy? Jestli ano, naznač, odčiním.

Proč toho na mě tedy, milý Bože, tolik nakládáš? Abych byla přilepená v posteli, protože to jinak nezvládám. Od začátku roku 4. choroba. Čtvrtá! A to duben. A to já příliš nemocná nebývám. Nebývala jsem. Rozhodl ses to vzít do svých rukou?

Panebože, myslím, že teď jsi už přestřelil. Seslal jsi na mě mononukleózu. U dětí prý proběhne i bezpříznakově. U mladých dospělých je to horší a na starší lidi prý ani nejde. Možná proto, že se jí říká i nemoc z líbání. To je pro nás starší trochu urážlivě, že nás moc nenapadá. A Ty´s ji na mě seslal v hodně škaredé podobě. Jsem ráda, že je to zatím jen podezření a já jsem si předsevzala, že ji za pár dní krevní testy vyvrátí. Ale fest hnusně mi fakt bylo a dost i je.

Paní doktorka mně předepsala antibiotika a mně bylo den ode dne hůř. Předepsala mi další antibiotika a začala se tvářit vážně. Při mé první návštěvě byla nadšená, že tak krásnou angínu už dlouho neviděla. I sestřičku donutila jít se podívat, aby si užila.

A já pak řešila, jestli se v noci udusím, nebo ne. Zvolila jsem druhou variantu a spala jsem dál.

Panebože, prý jsi přístupný prosbám nás, smrtelníků. Prosím Tě, přestaň na mě sesílat takové rány jen proto, abys mě udržel v posteli. Nech moje činnosti na mé dobré vůli. Víš, že se snažím.

Domluveni?