Rashid Johnson (*1977) je americký umělec, který produkuje konceptuální post-black art. Je to Afroameričan. Jeho obrazy jsem viděla ve Stockholmu v Muzeu moderního umění.

„Black and Blue, je jednou z nejnovějších sérií obrazů tohoto mnohostranného umělce. V Black and Blue se představuje skupina nových pláten, které Johnson nazval „Bruise Paintings“, další vývoj témat přítomných v jeho „Anxious Red Paintings“. „Úzkostlivé červené obrazy“, které vznikly během pandemie, ztělesňovaly úzkost, izolaci a ztrátu, kterou mnozí pociťovali v posledních dvou letech. „Modřiny“ zaplňují celou severní galerii (na výstavě v New Yorku) a jsou provedeny tmavě modrou olejovou barvou; barva je rozprostřena a navrstvena na olejované plátěné povrchy tak, aby získala řadu modrých odstínů, od světle modré až po téměř černou. Obrazy vyvolávají pocity následků, zúčtování a léčení s napůl geometrickými, napůl lidskými tvářemi uspořádanými do výrazných, viskózních polí linií a barev.” To jsem si přečetla na internetech.

S nadšením sobě vlastním jsem se vrhla na obíhání jednotlivých pláten s tím, že se dozvím, co mi umělec říká, že uvidím rozdíly, detaily, dozvím se, proč, co a jak.

Všechny ty obrazy jsou úplně, úplně stejné. Úplně. Každý obraz se jmenuje jinak. Třeba Píseň pro Charlese, Staré náboženství, Dostat se do řady, Jackson ve vašem domě, Valčík.

Rashid Johnson vystavoval zcela stejná díla v roce 2021 v galerii Davida Kordanského v New Yorku. Díla ve Stockholmském Muzeu moderního umění jsou ale z roku 2023, my jsme je viděli v létě 2024. Zase úplně, ale úplně to samé, s novými názvy.

Že to Rashida muselo bavit, když ta díla tvořil, to úplně chápu. Rozmáchl se a zanechával stopy na plátně. Ovšem tolikrát opakovat to samé? Tam nejsou žádné variace, změny, vývoj, posun, něco, co by nám napovědělo, že toto je Valčík a támhleto Jackson u nás doma.

Tomuto druhu umění nerozumím. Ne, že mu nerozumím, spíš s ním nesouhlasím.

I když, stále se mi do mysli vtírá můj oblíbený citát Pabla Picassa „Kdybych věděl, co je to umění, netajil bych se tím”.

A stejně si myslím, že toto to není. Je-li to nějaký uměnověděc, vyveďte mě prosím z omylu.