Ano, pobořila jsem naší neviditelné kočce paní Columbové domeček, ale jenom trošinku a hlavně pro to byly ušlechtilé důvody. Podám vysvětlení.

To vám takhle přijdu domů, převleču se do tepláků a mikiny – ano, už dáávno nejsem doma elegantní a přitažlivá – umístím se do kuchyně, strčím ruce do dřezu a kočičími dvířky vchází Jettynka. Má krvavou tvářičku, krev kape na podlahu. Tváří se nezúčastněně. Holt šelma. Skočím po ní a vidím, že má servanou kůži a pod ní holé maso.

Vytřeštila jsem zrak a začala zběsile kmitat.

Uchopila jsem peněženku a klíče, vyštvala jsem paní C. z jejího domečku – tím je textilní přepravka – nacpala jsem do ní Jettynku, do boční kapsy jsem narvala klíče a peněženku, vlítla do crocsů, co v nich chodím na zahradu, a odhodlaně vyrazila k veterinářce u nás v obci. Ona se sice koček bojí, ale základní ošetření s mojí pomocí zvládne. Zapomněla jsem mobil, nevěděla jsem, jestli paní doktorka ordinuje, nevěděla, jsem, co budu dělat, když tam nebude, nevěděla jsem, jestli se vůbec dovleču na místo… V tomto směru dopadlo vše dobře, paní doktorka ordinovala. A protože není zrovna perla mezi veterináři a ještě ke všemu jsme na okraji Brna, tak jsme šli hned na řadu.

Pravděpodobně Jettynku něco v rámci boje kouslo. Měla na tvářičce dvě dost hluboké díry. Dostali jsme antibiotika, desinfekci a antibiotickou mast do rány. Při ošetření jsem Jettynku držela, paní doktorka uskakovala.

Takové ošetření už umíme. Už jsme to absolvovali s Žůženkou. Strašné je to, že musíte 2x denně rozrušit hojící se ránu, odstranit strupy, propláchnout vnitřek (!) rány desinfekcí a pak tam nainjektovat antibiotickou mast. Vnitřek, to znamená napumpovat pod kůži. Trochu hrůze. Ale zvládáme to i s takovou ne příliš spolupracující kočku, jako je Jettynka. Já držím za kůžu na hlavě, druhou ji dlachník a říkám jí sladká slovíčka.

Ale po této proceduře do ní ještě dostat tabletku, to se ukázalo jako těžko řešitelný a někdy už neřešitelný problém.

Ale zvládli jsme to, Jettynka s námi mluví a zvolna se jí tvářička osrsťuje.

Ovšem domeček, jak jsem do boční kapsy narvala věci a hodila si ho přes rameno, tak ten zůstal trochu zborcený. Je to taková nahnutá ježibabí chaloupka. Na funkci to má jen malý vliv a paní C. je vděčná za všechno. Ještě aby si vymýšlela.

Ale co je to nahnutý domeček proti Jettynčinu zdraví? To jednoznačně vítězí. Vždyť se na to nebožátko podívejte.