Může.
To ovšem neznamená, že nějaké má.
Naše neviditelná spolubydlící, resp. spolunocležnice (ani moc s námi nebydlí, spolubydlení si představuju jako souhrn společných činností; paní Columbová s námi neviditelně sdílí ložnici) jich několik rozhodně má.
Dobré vlastnosti paní Columbové:
- vyniká výtečnou prací se záchodem
- nespí nám na hlavě, nebudí nás v nekřesťanskou dobu, neřve po nás
- nespí nám na klávesnici, neleží na rukou, které by chtěly psát na klávesnici, neblokuje výhled na monitor
- nenosí domů myši, natož ptáky
- nemá blechy, tedy doufám, zatím na mě žádná neskočila
- neshazuje na zem malé předměty
- sežere vše, co dostane
- neruší, neotravuje, prostě není, ona NENÍ
Rozvedu.
Práce v záchodě je, jak už jsem se dříve zmiňovala, opravdu skvělá. Bála jsem se, že kočka, kterou nechceme, ale musíme mít, bude v naší ložnici, kam nepouštím ani naše kočky, sice stát v záchodě, ale čurat ven. Případně že nebude zahrabávat hovínka a my se v noci udusíme. Nebo bude tak zuřivě hrabat, že bude všechno venku. Klidně mohla špinavýma packama hrabat i po zdi. Špatných variant je mnoho. Ne. V tomto ohledu je dokonalá. Snad to tak zůstane i nadále.
Jistě, že nám nespí na hlavě, ani nás nebudí. Snaží se dělat, že neexistuje. Jediný kontakt s ní mám večer, když jí nesu misku s jídlem. To už na mě čeká, bezpečně skryta pod topením, za šicím strojem nebo ve své přepravce. Někdy se na mě i dívá a zlehoulinka tenounce popiskuje. Občas i pokecáme. Popiskáme si.
Jasně, že nám neztěžuje práci na počítači. Nejspíš ani neví, co to je a že tím může i toho nejtrpělivějšího člověka otravovat.
Nenosí domů žádné polozakousnuté zvířectvo. Možná by chtěla, ale ložnicové vězení jí to nedovoluje.
K čemu je kočka, se kterou se člověk nemůže ani pomazlit? Nebo si myslet, že ho má aspoň trochu ráda? Má smysl mít takovou kočku?
Na mráz ji vyhodit nemůžeme. Tedy, můžeme, ale neuděláme to.
Aspoň trochu smysluplné fotky došly. Co fotit, když ji skoro nevidím. Přikládám fotku naší další kočky – Jettynky, nalezence. Přišla k nám domů a zůstala. Mazlit jsme ji naučili.