Co to vůbec je Gripsholm? Je to hezký romantický hrad a je ve Švédsku. Je vzdálen asi 60 km západně od Stockholmu. Leží na ostrůvku v jezeře Mälaren. Vsuvka – i Stockholm je na ostrovech v tomto jezeře, není na jezerech v moři, i když je to překvapivé. Voda je tam opravdu sladká. Tedy není slaná, žejo.

Co je na Gripsholmu zajímavé? Je v něm Národní sbírka portrétů (Statens porträttsamlingar), nejstarší národní portrétní galerie na světě. Obsahuje více než 2 000 obrazů. To píše wikipedie. Myslím, že nemá pravdu. Přímo na stránce Gripsholmu se dočteme, že sbírka zahrnuje kolem 5 000 děl. Ano, mohli si zapřehánět, mohli. Ovšem údajně od 60. let, kdy odpovědnost za sbírku převzalo Národní muzeum, se sbírka rozrostla o 3 700 děl autorů z různých století. A to je ještě každoročně rozšiřována o řadu portrétů, z nichž jeden je vždy čestný portrét – portrét zasloužilé Švédky či Švéda – darovaný Gripsholmsföreningen (Sdružení Gripsholm).

Nejsem fanouškem nádherných a impozantních barokních portrétů na hradech a zámcích. Přes nesporné technické mistrovství to jsou idealizované „portréty” poplatné své době a je jasné, že ti portrétovaní tak moc ani nevypadali.

Mám ráda portréty spíše expresivní. Takové, kde máte dojem, že opravdu vidíte toho portrétovaného člověka, něco z jeho duše, vlastností. A kde se projeví i přístup umělce, jak on portrétovaného vidí. A promítne do toho i něco ze sebe.

A takové jsou nové gripsholmské portréty. Každoročně přibývají nové portréty významných rodáků a každoročně je vyhlašován portrét roku. A je s patřičnou slávou představován. Z nám známých osobností to je třeba Greta Garbo, Ingmar Bergman, Birgit Nilsson nebo třeba člen skupiny ABBA Benny Andersson.

Základ umělecké sbírky byl položen již v 16. století za vlády Gustava Vasy. Král nechal do svého nově postaveného zámku Gripsholm přivézt umělecká díla a inventář ​​říká, že v roce 1548 bylo na hradě 98 obrazů, z toho 23 portrétů. Další vladařové sbírky rozšiřovali. Během druhé poloviny 17. století vlastnila zámek Gripsholm žena s velkým zájmem o umění, královna vdova Hedviga Eleonora, která se ve věku 24 let stala vdovou po Karlu X Gustavovi. Do sbírky přidává kolem 200 portrétů, z nichž většina zobrazuje její příbuzné. Hodně obrazů zachycuje její sourozence, kteří zemřeli v dětském věku. Oficiálně se stala národní galerií portrétů v roce 1822, kdy Karl XIV Johan pověřil Adolfa Ludviga Stjernelda, aby byl zodpovědný za sbírku. Za Stjerneldových časů se sbírka portrétů rozšiřuje a po jeho smrti v roce 1835 zahrnuje ne méně než 1500 děl.

V tomto období se také do sbírky dostávají některé z nejznámějších portrétů, jako je Slepičí stůl od Johana Pasche, kde jsou vyobrazeny dvorní dámy královny Lovisy Ulriky. Švédsky zní název Hönstavlan. Podle strejdy googla to znamená Kuřecí prkénko, stáj, stojan – stůl ale rozhodně vyobrazený není. Tento obraz mě trošku mate. Co jím chtěl autor říci? To už v roce 1747 byly ženy považovány za slepice? Zajímavé. Nečekané.

Mým nejoblíbenějším je ale portrét roku 2023. Jedná se o genetika a nositele Nobelovy ceny Svante Pääbo. Autorem je Sixten Sandra Österberg (nar. 1990). Šikovný mlaďoch, tedy mlaďoška.

Gripsholme, odpusť, fotku jsem stáhla z Tvých stránek. Moje je daleko méně krásná.

Svante Pääbo (nar. 1955) je dlouhodobě jedním z nejvýznamnějších švédských a mezinárodně nejznámějších vědeckých výzkumníků v oblasti přírodních věd. Specializuje se na evoluční genetiku a přispěl k převratným novým poznatkům o evoluční historii lidské rasy. V roce 2007 byl Pääbo časopisem Time označen za jednoho z nejvlivnějších lidí světa a na podzim 2022 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu. Cenu obdržel za „objevy týkající se genomu vyhynulých homininů a lidské evoluce“.

Autorka obrazu Sixten Sandra Österberg (nar. 1990). Své vzdělání ukončila na Královské akademii umění ve Stockholmu na jaře 2022 a během krátké doby se jí dostalo velké pozitivní pozornosti za malbu, která osciluje mezi realismem a abstrakcí. Hlavním motivem bývají lidská těla. Její pracovní metoda je metodická a kompozice propracované, přičemž obrazy často působí velmi bezprostředním dojmem.

Co mi portrét Svante Pääba říká? Že nositel Nobelovy ceny fakt není žádný suchar. A autorka jakbysmet.

Přináším vám malou galerii současných portrétů, které mě zaujaly. Nebylo pro mě nejdůležitější dozvědět se, o koho jde, protože jsem většinu velkých Švédů neznala, ale líbí se mi ta rozmanitost přístupů, rozmanitost výsledků, neotřelost… takto se to líbí to mně a nemusí každému.

Třeba portrét Grety Garbo fakt není podle mého gusta. Tak jsem ho nevyfotila. Ale když o něm tady tak mluvím, tak byste ho měli vidět. Stáhla jsem ho ze stránek kungligaslotten.se, v překladu to znamená královský hrad.

V galerii jsou i portréty současných švédských panovníků krále Karla XVI. Gustafa a jeho ženy královny Sofie. Jsou to portréty velké, vydařené. Královna je oblečena v červeném kostýmku, je jemně osvětlena a přímo září. Já jsem obrazy fotila proti světlu a nevypadají tedy nic moc.

Pokochejte se.