Když se mě někdo ptal, proč chci jít s naší neviditelnou kočkou paní Columbovou k doktorovi, co jí je, je nemocná, nemohla jsem říct nic jiného, než že se mi nezdá. Prostě nezdá. Když kočku skoro nevidíte, tak je těžké odhadnout, je-li zdravá nebo ne. Nezdála se mi.

Proč?

• byla extrémně dredatá,
• občas z ní šly žgryndy,
• lehce smrděla.

Nezdá se to být jako těžký stav.

Ale když k nám přišla, dredatá nebyla. Teď se z ní uvolňují tuhé, slepené, placaté chuchvalce.
Nesmrděla. Ani lehce. Kočka smrdět nemá.
A žgryndy a umolousaná pusina, to taky kočka, která je v pohodě, nemá mít.

Nejlepší kočičí doktorka paní Klára Palicová toto neviditelné, nechytitelné zvíře naprosto s přehledem zvládla. Vysypala ji z přepravky, chytila za kůži na krku a hladila a hladila. A zjistila, že v pusině to vypadá strašně. Otoky, záněty, zubní kámen, prostě hrůza.

Držení a hlazení jsem převzala já – poprvé jsem nejenom viděla neviditelnou kočku z blízka, dotýkala jsem se jí, ba co víc, hladila jsem ji!! – a paní doktorka zahájila mnoho drobných úkonů. Holila pacičku, zaváděla kanylu, odebírala krev a kdoví, co ještě. Po aplikaci anestezie paní C. prakticky okamžitě vytuhla. Je to totiž malá, asi tak tříkilová kočička. Pořádně jsem si ji prohlédla, pohladila, pomazlila. Paní doktorka připravovala paní C. k operaci, já jsem držela, podávala, otáčela, prostě jsem byla veterinárním asistentem. Je moc zajímavé, vidět akci zblízka. 

Z vyšetření krve se zjistilo, že to je zdravá kočka, takže výkonu nic nebrání.

U extrakci Karlíčkových zubů jsem byla přítomna. Nečekala jsem, že mi to paní doktorka nabídne. Krátce jsem tehdy zaváhala a šla do toho. Je to zajímavé. Akorát vaše kočka vypadá, že ji přejelo auto. Vypadá chcíple, je taková placatá, kolem krev, zdravotnický materiál, obaly od něho, hadičky do kočky, hadičky z kočky… Myslela jsem si, že jsem tedy zkušený kozák a budu též asistovat při výkonu. Paní doktorka mi to sice výslovně nezakázala, ale velmi mi to nedoporučila. Tady to prý bude horší, budou se nejspíš muset sekat kořeny, možná to nepůjde, tak nás odešle jinam, potečou potoky krve, lidi jí tam pak kolabují – pochopila jsem, že mám zmizet.

Prý to bude výkon na třičtvrtě hodiny, možná i na celou hodinu.

Za třičtvrtě hodiny jsem byla zase přičinlivě na značkách. Paní doktorka usměvavá, že to šlo nad očekávání lehce a bezproblémově. Paní C. dokonce krásně vytrimovala. Zase vypadá jako kočka, ne jako bezdomovec.

Mise to byla velmi úspěšná: paní C. přestane smrdět, není dredatá a až ji přestane bolet pusina, tak se (snad) o sebe zase začne starat. Nádavkem nebude žgryndat.

Nejlepší paní doktorka ever se jmenuje MVDr. Klára Palicová a provozuje veterinární ordinaci V.I.Pet dole na Úvoze.

Sláva jí.