Archiv kategorie O tom ostatním
No chápete to?
Neviditelná kočka paní Columbová je o trochu více viditelná, než dříve. Nemyslete si, že dochází k nějakému sbližování, to rozhodně ne. Ale dřív, když přišel člověk do místnosti, tak zdrhla. Teď taky zdrhá, ale ne do nejzazšího a nejtmavšího kouta.
Mé srdce bije pro paní Columbovou
Nejlepší kočičí (i psí pochopitelně) paní doktorka Klára Palicová naší neviditelné kočce vyrvala všechny zuby, kromě špičáků. Paní C. tedy pořád vypadá jako šelma a ne jako bezzubá stařenka. Z dálky, že. Ale jinak než zdálky ji stejně nezahlédnete. Pokud ji vůbec uvidíte.
Trošku smrdí
Trošku smrdí, dost chrochtá, hrozně chlupatí. Kdo? No to je jasné, že paní C.
Špatné vlastnosti
Přemýšlím, jaké má neviditelná kočka špatné vlastnosti a nemůžu na nic přijít. Ona nemá moc vlastností, o kterých bychom věděli. My se totiž prakticky neznáme.
Třináctka je FAKT šťasná
Jsem šťastná, že jsem zjistila, že třináctka je opravdu šťastné číslo, nejen vzdor a protiúder nás, neuznávajících toto číslo jako nešťastné.
Šťastná třináctka
Hurá, jupí! Ve školním roce 2022/23 vstupujeme do 13. roku existence Ateliéru pro kočku. A to je důvod k oslavě. I k zamyšlení.
Železná opona
Před 75 lety, přesně 5. března 1946, se jeho proslov, ve kterém zazněla poprvé slova o železné oponě, stal pomyslným prvním výstřelem studené války. Proslov sám autor pojmenoval jako Sinews of Peace (Pojivo míru). Autorem byl sir Winston Leonard Spencer-Churchill (1874 – 1965), britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940 -1945 a 1951 -1955. Také jako žurnalista, spisovatel (Nobelova cena za literaturu 1953), historik, voják a zákonodárce. A malíř!
Jak jsem obkreslovala princeznu z knížky
O obkreslování z obrázků si nemyslím nic moc dobrého. Možná kvůli jedné mé rané zkušenosti. Kreslila jsem si princeznu podle pohádkové knížky. Moc mi to šlo, kreslila jsem přesně podle předlohy.
Panu učiteli s láskou
Mám takové jedno letité trauma. S postupným odplýváním několika desítek let jsem to sice spíš považovala za vydařenou taškařici, ale když syn našel slohu, kde jsem po letech s hrůzou opět uviděla předměty doličné, tak jsem zjistila, že mě událost zasáhla opravdu nesmazatelně. A značně ovlivnila na celý život.